Jako malá 4. díl
Šla jsem se převléct a udělala jsem si snídani. Jedla jsem a jedla.
Přišel do kuchyně Miro. Podezíravě se na mně kouknul a já rychle
uhnula pohledem. Uklidila jsem misku a chtěla co nejdřív zmizet...
Miro mě však chytil mezi dveřmi.
"Prečo si mi dala ty balóniky do tej postele? Vieš ako som sa
leknul?!" Zamračil se.
"Leknul jsi se, že jsi se počůral?" Vybuchla jsem smíchy a odešla do
pokoje.
"Prepáč, ja sa chcem ospravedlniť, ale dosť som sa leknul. To mi už
nerob, jo? Chcem sa opýtať, či by si nechcela ísť niekam na zmrzlinu
s chalanmi z kapely a tvojou sestrou?" Miro ani nezaklepal na dveře
a bez dovolení vstoupil. Asi mu to bylo líto. Moment! "S Michalou
jó? Já myslela, že jste se pohádali, ale když chceš!" Náhle se
přistihnu, že jsem Mirovi řekla, že vím o jejich hádce.
"Čo? Ako to vieš?!" Vyhrkl na mně Miro. Já ale měla hned plán po
ruce.
"To by si chcel vedieť čo? Pýtať sa, to vieš! No, to čumíš, čo?" Řeknu
mu s klidem v hlase hezky slovensky a dám mu pusu na tvář. Odejdu z
pokoje a Miro tam sedí na mé posteli jako přikovaný... Jsem ho pěkně
dostala! Jsem já to ale šikovná holka! :-)
Odpoledne se sejdeme s klukama v parku. Ségra je zase nějaká přešlá
a tak šla radši domů. Kluci jsou opravdu v poho! Jak jinak, že? :-)
"Bratu môj! Čakaj na mne! Ja pôjdem s vami! " Uslyšela jsem za náma.
Jejky! To je brácha Romana! Taky hezkej! Jako Romča! :-) Je mu 12.
Kratší černé vlasy a stylově oblečen. Usměje se na mně. Úsměv
oplatím.
"Čo to je za mačku? Tos mi nemohol povedať, že máš tak pekné
kamarátky? To mi nesmieš robiť!" On mně snad chce sbalit!
"Hele, ja si myslím, že by si mal okamžite odísť, alebo skončíš vo
fontáne!" Vybuchl Romča. Začala jsem se smát.
"Myslím, že by mohl jít s náma, ne? Mně by to nevadilo!" Navrhla
jsem a udělala sladký kukuč... Samozřejmě souhlasili.
"Ja sa volám Marek a ako ty? Si vážne pekná holka a chcem ťa zbaliť!
Poviem to narovinu, aby si nebola prekvapená!"
"Ehm, no... Proč bych měla bejt překvapená? Já totiž... Nóó. Mně
žádnej kluk takhle narovinu neřekl, že mně balí, ale díky za
pozornost!"
"No, až ti dám pusu!" A vlepil mi pusu!
Náhle jsem se zastavila a vlepila mu facku! Kluci se hned otočili a když viděli, že tam Marek stojí s rukou na tváři, začali se smát!
"Toto mu ešte žiadna holka neurobila! Si fakt dobrá! Každá holka mu podľahla! Milčo, ty sa nezdáš!" Vyhuhlal Roman a začal mně plácat po rameni. No, jim bylo možná do smíchu, ale já jsem byla docela vedle z toho, že mně Marek políbil a že mi chce dát neustále další a další pusu. Vždycky jsem se nechala. No jó! Jenže jsem to potom nevydržela a kopla ho mezi nohy! On se skrčil a já ho kolenem praštila do obličeje. Kluci tam stáli, jako by právě spatřili Ježíše. Mně ukápla slzička a běžela jsem okamžitě domů. Doma mně čekal další šok. U stolu seděly babička a Míša a plakaly. "Co se zase děje?" Vzlykala jsem, pomalu už pláč přestával.
"Máma i táta!" Vyhrkla Míša.