7. díleček
Poté, co jsme zavolali souseda, aby zneškodnil chlupatou potvoru, jsem se konečně nasnídala.
Miro se na mě nepřestával dívat. Jen jsem se na něj usmála, ale on koukal stále. Plesk! Kousek salátu mu spadl ze lžíce. "Miro? Děláš mi tu bordel!"
Nic... Jen se díval.
"Co jééé???" Zařvala jsem.
"Stojí ti vlasy. Uprav si ich. Vyzeráš ako moja babička po ránu."
Okamžitě jsem vstala a odnesla jsem svou prázdnou misku se salátem. Vzala jsem hadr a utřela po Mirovi 'bordel'. Odešla jsem se upravit. No já vypadám! Rychle šáhnu po hřebenu. Nepomáhá... Svléknu se a jdu do sprchy. Hřeben mi asi již nepomůže, tak pomůže sprcha! Slyším štrachání.
"Miro?"
"V pohode! Len si vezmem žehličku na vlasy." Odpověděl. Jen jsem udělala krátké "Hmm..." a zase jsem vnímala slabé proužky vody na mém těle.
Pomalu vylézám ze sprchy a zjišťuji, že mi NĚKDO (a já vím kdo :-D) ukradl věci a ručníky. No skvělý!!! Já ho zabim. Co mě to napadlo? Začínám sundavat závěs z okna. Zabalím se do něj a vyjdu na chodbu. Proti mě stojí Miro. Asi ví, co ho čeká! :-)
"Miro! Můžeš mi vysvětlit, proč jsi mi prove..." Dál už nekřičím. Miro mě začne líbat. "Milo! Nech toh.." Brblám mu do pusy. Vezme mě do náruče a odnese do ložnice. Vysvlékne mě ze závěsu a začne mě líbat úplně všude... Ano, úplně VŠUDE!! Ramena, krk, pusa, prsa, bříško a taky dole... Umírám... Já už dál nemůžu! Já ho prostě miluju.
"Miro... Můj bože.." Vydávám marné pokusy ho trochu mno... rozvášnit...?
